Tato výrazná červená plevelovitá rostlina je rozšířena po Evropě, severní Africe a i v mírných oblastech Asie. Vyskytuje se v obilných polích, zřídka i na rumištích, úhorech a jiných pustých místech od nížin po podhůří. Má mnoho lidových názvů, většina z nich vychází z červených krvavých květů jako například červánky, ohníček, dále také máček, makeš, pukavec či pleskanec. Jsou symbolem plodnosti, hojnosti, nadbytku i sebeobětování. Rodové jméno „papaver“ pochází z latinského slova „pappa“, což znamená „prs“. Podnětem byla pravděpodobně mléčně bílá šťáva, kterou rostlina roní při poranění zrajících makovic či lodyhy. Druhové jméno „rhoeas“ pochází z latinského „opadávání“, jelikož okvětní lístky snadno opadají. V minulosti se věřilo, že přítomnost vlčího máku na poli zvýší kvalitu obilí. Býval proto spolu se symbolickou trochou zrní obětován bohyni Ceres. Ta byla podle pověsti často unavená a tak bůh spánku Somnus stvořil mák, aby jí přinesl odpočinek. Pro Římany byla semena máku pochutinou, Řekové zase jedli čerstvé lístky jako salát. Mák se rovněž používal jako symbol vzpomínky a to díky jeho schopnosti rychle pokrýt čerstvě narušenou půdu. Semena prý vyklíčí během 24 hodin. Krvavými máky tak zkrvavěla jak flanderská pole po bitvě u Waterloo, tak i místa po bitvách první světové války.
Popis | Použití a sběr | Pěstování | Zajímavosti
Čeleď: mákovité, LA: Papaveraceae
LA: Papaver rhoeas, SK: Mak vlčí, EN:corn poppy, corn rose, field poppy, red poppy, Flanders poppy, red weed, coquelicot
Popis máku vlčího
Jednoletá rostlina dosahující výšky 60 až 90 cm, má dlouhý tenký kořen a štíhlou, štětinatě chlupatou a slabě větvenou lodyhu. Podlouhlé kopinaté dolní listy jsou krátce řapíkaté, nedělené nebo peřenodílné, svrchní listy jsou přisedlé, trojklanné a ostře zubaté. Všechny listy jsou střídavé a štětinaté jako lodyha. Jednotlivé květy jsou vrcholové nebo úžlabní, před rozvinutím sehnuté a vyrůstají na dlouhých štětinatých květních stopkách. Korunní plátky jsou kryty dvěma štětinatými kališními lístky, které po rozkvětu opadávají. V květu zůstávají jen 4 výrazné korunní lístky barvy nachově červené s fialovou až černou skvrnou na bázi. Tyčinky jsou černofialové, nitkovité a pod prašníky neztloustlé. Plodem je makovice, tj. 1 až 2 cm velká tobolka, lysá, vejčitá, široce elipsoidní s plochým terčem na vrcholu, pod kterým se v době zralosti vytváří prstenec otvorů, rovněž po dozrání dřevnatí. Modrošedá semena jsou drobná, ledvinovitá, matná, se síťovaným povrchem a čtvercovými políčky, na jedné rostlině uzrává cca 10 000 až 20 000 semen. Kvete od května do srpna, v příznivém teplém počasí až do října.
Použití a sběr máku vlčího
Po uzrání makovic sbíráme semena. Makovice se mohou usušit a semena jemně vyklepat. Poté se ukládají v těsně uzavřených nádobách. Korunní lístky se sbírají vytrháváním za sucha v letním období. Jelikož jsou choulostivé a na vlhku fialoví, ukládají se volně, aby se nezapařily. Suší se ve stínu či za umělé teploty do 40 °C. Droga je charakteristická svým pachem a slabě hořkou chutí. Skladuje se v těsně uzavřených nádobách ve tmě.
Obsahuje až 0,12 % alkaloidů, z toho především alkaloid rhoeadin, dále berberin, koptisin, morfin, allokryptonin, isorhoeadin, papaverin, riemerin, sinaktin, protopin aj. Dále jsou přítomna antokyanová barviva syanin a mekocyanin, slizovité lásky, cukry, třísloviny a kyselina mekonová.
Využívá se v lidovém lékařství a léčitelství, květy jsou užívány ve farmacii a v potravinářství jako barvivo. Čaj z korunních lístků je doporučený na plicní choroby, jelikož má tlumivé účinky na dýchací ústředí, a to pro zmírnění kašle (pro zmírnění dráždění a ulehčené vykašlávání) či proti zánětu horních cest dýchacích (angína, bronchiální astma, akutní katar průdušek). Slouží i jako uspávací prostředek. Zevně lze použít nálev proti kataru hrtanu a kašli (recept viz níže). Semenům a květům máku se přiznávají narkotické, tišící a zklidňující účinky. Celkově se droga užívá omezeně, někdy se přidává do sirupů a do čajových směsí. Není však vhodné užívat mák vzhledem k obsahu alkaloidů bez dohledu lékaře. Alkaloidy mírně tiší bolest a uklidňují, nejvíce zastoupený rhoeadin však vyvolává křeče. Předávkováním si můžeme přivodit také zvracení, únavu či bolest břicha.
Nálev k zevnímu použití
potřeba: 10 g drogy máku setého, 0,5 l vody
Drogu zalijeme půl litrem vroucí vody, kterou necháme 10 minut luhovat. Užíváme jako kloktadlo proti kataru hrtanu a kašli.
Pěstování máku vlčího
Semena se vysévají na podzim, klíčení vyžaduje určitou dobu mrazivého počasí. Přirozenou dobu chladu však lze nahradit uložením semen do ledničky sedm dní před výsevem. Rostlina se jednotí na vzdálenost 30 cm, preferuje půdy výživné, hlinité, zásadité až mírně kyselé a má ráda slunné polohy. K rozmnožování semeny dochází snadno bez zásahu.
Zajímavosti
Dle lidových pověr prý nošení makových semen údajně zvýší plodnost a přiláká štěstí a peníze. Pokud semena přidáme do pokrmu, vzbudí to lásku. V květomluvě má mák své vyznání: „Neprozraďme naši lásku.“
Při naříznutí nezralých tobolek máku setého (papaver somniferum) s mléčnou šťávou dostáváme po uschnutí opium. V mírné dávce to působí povzbudivě, poté následuje ochabnutí.